Ostrov Spinalonga - místo pro nakažené leprou

Malý ostrov Spinalonga, který se nachází nedaleko Kréty v Egejském moři, sloužil kdysi jako leprosárium, kde byli lidé trpící leprou izolováni od vnějšího světa.

Zpočátku byli nakažení leprou, které odtrhli od rodin, zanecháni na ostrově ve strašných podmínkách. Později sem začali přijíždět nemocní lidé, kteří byli i o něco vzdělanější, ale jelikož podmínky na ostrově byly stále velmi špatné (nebyla zde pitná voda a byl také nedostatek lékařů), museli se o sebe postarat sami. A tak po vzoru Benátčanů vytvořili nádrže na sběr dešťové vody. Pitná voda byla odváděna ze střech úzkými trubkami. Problémy se zásobováním však přetrvávaly velmi dlouhou dobu.

Podmínky na ostrově se zlepšily až v roce 1932. Byl sem například přivezen elektrický generátor a nemocní lidé si tak začali organizovat vlastní zábavu. Fungovalo zde divadlo, kino, dokonce i taneční sál a byly vydávány noviny. V roce 1937 byla na ostrově řeckou vládou postavena nemocnice, a tak mohli nemocné navštěvovat lékaři a zdravotní sestry. Každý návštěvník, který na ostrov přijel, však musel nejprve projít dezinfekční místností, ve které byl dezinfikován horkou párou. Všichni návštěvníci si také museli umýt ruce chemickou kapalinou. Dezinfekční místnost, jejíž střecha má tvar mešity, se nacházela hned vedle přístavu, přímo u hlavního vchodu na ostrov. Vzhledem k tomu, že nemocným musely být často amputovány končetiny, což byl mnohdy jediný způsob, jak pomoci těm, kteří byli nakaženi, praly jim prádlo zdravé ženy z jiných částí Řecka. Přes to všechno tu byla smrt bohužel každodenní součástí. Dnes na ostrově můžete vidět hřbitov s asi 100 hroby (800 mrtvých; často byli pohřbívání ve společné jámě). 

Nemocní, kteří byli odsouzeni k životu na ostrově, měli k dispozici také kostel, kde mohli i přes odpor řecké vlády pořádat pravidelné pravoslavné mše. Konaly se zde dokonce svatební obřady. Děti narozené na ostrově však byly jejich matkám odebrány ihned po narození, a následně převezeny do Atén, kde byly umístěny do zvláštních zařízení pro sirotky. Děti, které do 18 let leprou neonemocněly, pak měly příležitost začlenit se do společnosti.

Spinalonga byla domovem malomocných až do roku 1954, kdy se řecká vláda rozhodla leprosárium na ostrově zrušit a přemístit nakažené do nemocnic. 

V současné době je ostrov Spinalonga hojně navštěvován turisty z celého světa. Jestliže se chystáte Spinalongu navštívit, vřele doporučuji, abyste sem přijeli ráno, kdy má ostrov stále tu správnou atmosféru, kterou byste na tomto místě měli zažít. V době, kdy zde potkáte jen minimum návštěvníků, na vás síla tohoto místa opravdu dolehne. Můžete se všude procházet bez návalu turistů za zády a ostrov tak na vás udělá mnohem větší dojem. Pro mě osobně byl pohled na vystavené fotografie v nákupní ulici velmi emotivním zážitkem, zvláště když jsem zjistila, že v mé blízkosti se nenacházeli žádní jiní turisté. 

Kolem poledne pak na ostrov přijíždějí velké lodě a u vchodu jsou najednou obrovské fronty, takže se nemůžete pohnout téměř nikam a je tu docela hlučno. Celé místo tak najednou ztrácí své kouzlo a svým způsobem i důstojnost, když vidíte, jak si někteří turisté pořizují selfie na každém rohu. Všechno pak začíná být jen jakousi atrakcí a vy máte pocit, že si toto místo zaslouží větší úctu ke své historii.